Asertivní jednáni aneb jak se přiměřeně prosadit.

Někteří lidé jsou příliš ústupní, pasivní, nesmělí, trpí pocity méněcennosti a bojí se otevřeného střetnutí. Proto se snadno vzdávají svých požadavků a potřeb a potom mají pocit křivdy. Jiní jsou naopak příliš útoční, neuvažují o tom, jak jejich chování působí na druhé. Maji tendence napadat hlavně lidi, u kterých cítí, že si to mohou dovolit a prosazují se na jejich úkor. Dosáhnou sice svého, ale lidé je nemají rádi a někdy jim oplácejí stejným způsobem, nebo se jim vyhýbají.

Člověk, který se dokáže přiměřeně prosadit, dokáže otevřeně vyjádřit svůj pocit a to kladny i záporný, dokáže otevřeně hovořit s lidmi a obhajovat své názory, požádat o laskavost, prosazovat oprávněné vlastní požadavky a říci jednoznačně ne, když skutečně něco nechce. Přitom respektuje práva druhých, neprosazuje se na jejich úkor a neponižuje je.

Sebeprosazení se skládá z dovedností, které je možno nacvičit v menši skupině lidí Zde si každý muže vyzkoušet sebeprosazující chování než je začne uplatňovat ve svém okolí.

Učení asertivního chováni zařazujeme na našem pracovišti do programu v rámci psychoterapeutických aktivit.Z mnohaletých zkušenosti máme potvrzeno, že lidé , kteří neovládají asertivní jednání a další sociální dovednosti nejsou spokojení i když absolvují třeba i dvě vysoké školy.

Autogenní trénink

Vychází z Německé školy . Byl testován na vojácích z druhé světové války. Jeho filozofie je založena na východních meditacích a západních lékařských praktikách . Jedná se o tzv. překrývající techniku, kde se mají překrýt špatné návyky novými . Jeho hlavním cílem je docílit toho , aby si cvičící osoba mohla navodit lehkou hypnózu , a naučila se ovládat své tělo . Pocity tepla , tíhy , tep srdce , dech , a jiné nepřímo kontrolované reakce těla na vnější podněty . Důležitým rozdílem je ta skutečnost , že není potřeba cvičitele k navození tohoto stavu , ale můžete to cvičit samostatně doma . Je potřeba mít klid a minimalizovat vnější rušení . Autogenní trénink je možno trénovat ve více pozicích . Nejednoduší je pozice vleže , kde ruce jsou volně položeny podél těla . Další pozicí je Mexický povaleč a Vozka , což jsou pozice v sedě. Tím cílem je docílit toho , aby si cvičící osoba mohla navodit lehkou hypnózu , a naučila se ovládat své tělo . Pocity tepla , tíhy , tep srdce , dech , a jiné nepřímo kontrolované reakce těla na vnější podněty . Důležitým rozdílem je ta skutečnost , že není potřeba cvičitele k navození tohoto stavu , ale můžete to cvičit samostatně doma . Je potřeba mít klid a minimalizovat vnější rušení. Autogenní trénink je možno trénovat ve více pozicích . Nejednoduší je pozice vleže , kde ruce jsou volně položeny podél těla . Další pozicí je Mexický povaleč a Vozka , což jsou pozice v sedě .

Pravidla tréninku

Každá formulka se má cvičit nejméně čtrnáct dnů dvakrát denně po dobu tak čtyř minut a poté se může přidat další tím nakonec budete moci celé cvičení .

Postupně jednotlivé formulky

• Jsem klidný a uvolněný
• Prává ruka je těžká
• Levá ruka je těžká
• Pravá noha je těžká
• Levá noha je těžká
• Prává ruka je teplá
• Levá ruka je teplá
• Pravá noha je teplá
• Levá noha je teplá
• Dech je klidný a pravidelný
• Tep je klidný a pravidelný
• V podbřišku je teplo a klid
• A nakonec se může přidat vlastní formulka Např. Nemám vůbec chuť na cigaretu

Po ukončení cvičení proklepeme a protáhneme ruce i nohy . Tím docílíme prokrvení a probrání celého těla .

Informace čerpám z přednášky pana Primáře Melichara , který se tomuto tréninku věnuje na profesionální úrovni .

 Psychoterapeutický rozhovor

Psychoterapeut hovoří s klientem o jeho problémech - o dětství, vztazích k rodičům, sourozencům, jak prožívá náročné události , ptá se na jeho pocity uspokojení v práci, citové vztahy, sexuální život , životní styl hovoří s ním o životních plánech. Někdy mu přímo doporučuje, jak má postupovat , aby se cítil spokojenější , co odstranit, co změnit. Většinou ale je nutné psychoterapii věnovat delší čas, třeba pomocí rozhovorů ventilovat napětí (tenze ), ujasňování souvislostí, hledáni řešení, změna postojů atd.

Většinou je potřebné získat ke spolupráci partnery , rodiče nebo příbuzné , abychom si mohli doplnit celkový obraz o klientovi, protože někdy jeho sdělení bývá jednostranné .

Skupinová psychoterapie

Je to jedna z nejvýznamnějších forem psychoterapie, zpravidla bývá rychlejší a intenzivnější. Má velké terapeutické možnosti, kde se využívá skupinové dynamiky , kde si mohou klienti vyzkoušet a nacvičit nové formy chování, lépe se poznají pomocí druhých (dostávají zpětnou vazbu). uvědomují si, že nejsou sami se svými potížemi a problémy. V zařízení je několik skupin , kde se scházejí klienti jednou za týden ve stejný den a dobu na dvě hodiny.Délka docházky Je individuální. Jedná se o tzv. skupiny otevřené, kde se složení klientů mění někteří odcházejí , někteří zůstávají, jiní přicházejí . Noví klienti jsou vtaženy do fungující skupiny , atmosféra zůstává, přejímají normy a pravidla skupiny.

Docházejí sem klienti muži i ženy , různého věku , s různým vzděláním. Převažují ženy , střední věk středoškolské vzdělání. V posledním období ale chodí stále více mladých lidí . Při skupinovém sezení sedí v kruhu aby na sebe všichni viděli . Terapeuti jsou začleněni mezi ně .

Skupinová terapie vychází z pěti základních principu .Je to: aktivita členů skupiny, projekce , sebeotevření , zpětná vazba , skupinová soudržnost a skupinové napětí.

Princip projekce

Přijdeme-li do nového prostředí mezi nové lidi, dostáváme se s nimi do těsnějšího kontaktu, začneme uvědoměle do vztahu k nim promítat své vztahy k významnějším osobám z našeho původního prostředí, které nám tito lidé připomínají. V nových vztazích si neuvědoměle opakujeme to co jsme zažili dříve v podobných vztazích (problematické vztahy k autoritám atp...).

K podobnému promítání(projekci)dochází nejen v terapeutické skupině, ale v jakýchkoliv kolektivech, kde dochází k různým vztahům, ale lidé to nevědí, neuvědomují si to. V terapeutické skupině je nutné uplatnit principy skupinové terapie sebeodhalení - zpětná vazba, zajišťující, že se projekce odhalí a že se chování koriguje. Projekce také poskytuje neocenitelnou možnost, aby se vztahem pracovalo jako s modelem vztahu původního.

Sebeotevření

Ve skupině členové hovoří otevřeně o sobě, o svém životě, a svých současných pocitech. S narůstáním důvěry k odstranění zábran a k hlubšímu zkoumání minulých a současných pocitů. Zpočátku mají lidé dojem, že je zbytečné aby o sobě vyprávěli neodborníkům : kteří jim nemohou ani poradit protože si nevědí rady sami se sebou .Ve skupinové psychoterapií nejde o moudré rady; spíše o hlubší sebepoznání za pomoci druhých a sebeotevření je k tomu důležitou podmínkou.

Zpětná vazba

Klient ve skupině se určitým způsobem chová, ostatní si jeho projevů všímají a poskytují mu informace, jak na ně jeho chování působí. Zpětná vazba může být pozitivní "že se líbí , jak se směješ" a tato informace působí na klienta ve formě posílení energie. Negativní zpětná vazba zní "dráždí mě, jak se směješ, tvůj smích na mě působí nepříjemně, ironicky". Klient dostává podmět k zamyšlení, dostává informace od ostatních i navzájem odlišné. Někdo např. řekne "mně se na tobě líbí, že jsi taková rázná, dokážeš se prosadit.Druhý ale řekne, "já kdybych byl tvým mužem a ty mě tak komandovala jako komanduješ tady,tak s tebou nevydržím , stejně jako tvůj manžel". Aby zpětná vazba byla účinná, musí členové skupiny chtít zpětnou vazbu přijímat. Nesmějí v ní je-li negativní vidět útok, něco co kazí harmonické soužití ve skupině .Nesmějí na kritické připomínky reagovat sebeobranou nebe protiútokem .

Otevřená zpětná vazba nebývá častá v běžném životě. Je zvláštností terapeutické skupiny, V běžném životě nám lidé neříkají otevřeně věci, které jim nejsou na nás sympatické. Tam se setkáváme spíše už s důsledky buď v hádce , nebo v nějakém konkrétním činu pro nás nepříjemným.

Skupinové sezeni probíhá jednou týdně ve stejný den a hodinu. Na začátku každý sdělí, jak prožil týden, co se mu dařilo lépe a co hůře zvládal. Delší čas je věnován tomu, kdo se přihlásí, aby si řešil aktuální problém, nebo si vezme tzv. životopisnou skupinu.Ostatní vyjadřují své pocity a názory, konfrontují co slyší s vlastními zkušenostmi.

Je potřeba dodržovat určitá skupinová pravidla a normy .Nejdůležitější ve skupině je, že se může a má o všem mluvit otevřeně a upřímně , žádné téma není tabu , jednání nesmí nikomu uškodit . Pokud někdo otevřeně vyjádří svůj pocit př. agrese muže se odreagovat na fackovacím panákoví", nesmi ale ublížit nikomu, nesmí ničit zařízení, nesmí pit alkohol a navazovat erotické vztahy s ostatními členy skupiny. Dále vše o čem se na skupině hovoří podléhá skupinovému tajemství, nesmi se o tom hovořit mimo skupinu.

Pravidelné setkání lidí ve skupině dává možnost, aby se projevy a způsoby chováni, kterými každý reaguje i mimo skupinu, ve vztazích s ostatními lidmi. Různorodost kolektivu po stránce pohlaví, věku, inteligence,temperamentu, vzdělání , zaměstnání je určitým modelem lidské společnosti , Dává možnost, aby se projevily konflikty generační, konflikt mezi muži a ženami i konflikty mezi různým pojetím života a světa. Konfliktů, které mezi členy skupiny vznikají, se připisuje pozitivní význam, a probírají se ve skupinových sezeních.

Nejde o zjištění, "kdo má pravdu", ale hlavně o to, aby se na konfliktu jako na modelu objasnilo, jak se každý z účastníků v podobné situaci chová doma, nebo na pracovišti, jaké postoje projevuje a z čeho vyplývají .

V každé skupině po určitou dobu pracuje tzv. spoluspráva , která spolupracuje s terapeuty při zajišťováni různých aktivit a tak vzniká další "materiál" pro sebepoznávání a práci na sobě. Do programu skupinové psychoterapie zařazujeme také speciální aktivity a techniky jako je asertivní chování, sociometry, psychodramata a neverbální techniky jako psychogymnastika, muzikoterapie. arteterpie (projektivní kreslení) ale také různé relaxace jako autogenní trénink, různé hry, zpěv, muzika, tanečky.

• psychogymnastika

Technika, která využívá pohybu a mimiky s vyloučením řeči. Řeč totiž slouží k tomu , aby zakryla, co si člověk myslí a co cítí , je možné lépe poznat, když např.beze slov vyjadřuje vztah k někomu blízkému (panák) , zakázané ovoce, překonávání překážek (židle) atd.

• projektivní kreslení(arteterapie)

Všichni mají k dispozici pastelky , nebo vodové barvy, kresli na čtvrtku papíru své představy k zadaným tématům - moje rodina , moje postavení ve skupině , jak se vidím já , jak mě vidí ostatní, atd. Nerozhoduje , kdo umí nebo neumí kreslit.

• Muzikoterapie

aktivní - členové skupiny vyjadřují pomocí hudebních nástrojů, nebo popěvkem své pocity svoje nálady , představení se pomocí hudebního nástroje , apod.

receptivní - klienti naslouchají hudbě při niž si nechávají ve fantazii probíhat různé úseky svého života a poté své prožitky sdělují.

• Sociometry

Poskytuji všem vzájemně zpětnou vazbu , jak kdo koho vnímá, jak v kladném, tak v záporném smyslu, co se my na kom líbí, či nelíbí.