Poruchy příjmu potravy se vyskytují převážně u dívek a mladých žen ve formě mentální anorexie nebo mentální bulimie. Problémy spojenými s jídlem, hmotností a s přáním být štíhlá trpí asi deset procent mladých žen, z toho přibližně u poloviny z nich můžeme již hovořit o výskytu klinických příznaků poruchy. Zvyšující se počet onemocnění bývá dáván do souvislosti se sociálně kulturními faktory, jako je relativní nadbytek potravy, posun ideálu krásného lidského těla ve směru k větší štíhlosti a prosazování hodnot, jako je výkon, úspěch a důraz na individualitu. Jde sice převážně o onemocnění dívek a mladých žen, ale může se objevit i u dětí. U chlapců a mužů se vyskytuje rovněž, přibližně v poměru 1 : 10.

Jaké jsou projevy mentální anorexie a mentální bulimie?

Mentální anorexie

Mentální anorexie se vyskytuje častěji než mentální bulimie u dívek mladších patnácti roků. Diagnostická kritéria 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí se snaží zahrnout i dětský věk, avšak jejich zhodnocení je nutné přizpůsobit vývojovému hledisku.

Kritéria poruchy:

1. Tělesná hmotnost je udržována nejméně pod 15 % pod předpokládanou hmotností nebo tzv. Queteletův index hmoty těla (BMI) je 17,5 nebo méně. Prepubertální pacienti nesplňují očekávaný hmotnostní přírůstek.

Toto diagnostické kritérium lze aplikovat i na dětský věk. Dětští pacienti někdy na váze klesnou málo, jejich váha stagnuje, dojde k obvyklému růstu, který však není doprovázen vzestupem hmotnosti. V mnohých případech dojde k zabrzdění růstu.

2. Snížení hmotnosti si způsobuje pacient sám tím, že se vyhýbá jídlům, po kterých se "tloustne", a užívá jeden nebo více z následujících prostředků: vyprovokované zvracení, vyprovokovaná defekace, užívání anorektik a diuretik, nadměrné cvičení.

Klinický obraz se u dětí v tomto bodě velice blíží adolescenčnímu či dospělému věku. Již dívky pod deset roků jsou schopny držet radikální diety, excesivně cvičit nebo si vyvolávat zvracení. Zneužívání medikamentů je u dětí vzhledem k jejich menší dostupnosti méně časté. Pro dětský věk je charakteristická větší závislost na rodičích, rodiče jsou do problémů pacientek více zapojeny. Často to bývají děti do té doby zcela neproblematické, které dosud rodičům vždy vyhověly, dobře se učily. V rámci poruchy dochází postupně k negativnímu ovlivnění vztahů v rodině. Většinou matky se snaží děti do jídla nutit, ty se tomu brání, snaží se s jídlem manipulovat, jak rodiče říkají, "podvádět".

3. Je přítomna specifická psychopatologie, přičemž stále přetrvává strach z tloušťky a zkreslená představa o vlastním těle jako vtíravá, ovládavá myšlenka a pacient si sám sobě ukládá za povinnost mít nízkou hmotnost.

I děti v předškolním věku, trpící mentální anorexií, slovně vyjadřují tyto obavy a je u nich přítomna výrazná porucha tělového schématu.

4. Je přítomna rozsáhlá endokrinní porucha, která se u žen projevuje hlavně ztrátou menstruace (amenoreou).

5. Jestliže se začátek onemocnění objeví před pubertou, jsou pubertální projevy opožděny nebo dokonce zastaveny (zastavuje se růst, u dívek se nevyvíjejí prsa a dochází k primární amenorei, u hochů zůstávají dětské genitály). Po uzdravení dochází často k normálnímu dokončení puberty, avšak menarche -první menstruace je opožděna.

Amenorea je významným diagnostickým vodítkem pro diagnózu mentální anorexie. Často to bývá první příznak, kterého si dítě nebo rodiče povšimnou a vzbudí jejich pozornost. To se samozřejmě týká dívek již menstruujících. U dívek, které dosud nemenstruovaly, dochází charakteristicky k opoždění menstruace. Naše klinická zkušenost ukazuje, že alespoň u části nemocných relativně časnější nástup menstruace představuje určité riziko pro raný začátek onemocnění. Menstruace je také spojena s rozvojem sekundárních pohlavních znaků, jejichž dřívější rozvoj může dívky zúzkostňovat a vést k zahájení dietních praktik.

Zjednodušená kritéria mentální anorexie pro dětský věk:

.úmyslný úbytek tělesné hmotnosti (např. vyhýbání se jídlu, vyprovokované zvracení, nadměrné cvičení, zneužívání projímadel,

.nepřiměřené vnímání a přesvědčení týkající se hmotnosti nebo postavy, .chorobné zabývání se hmotností nebo postavou.

Děti trpící mentální anorexii se zabývají hmotností podobným způsobem jako starší adolescenti. Extrémní zaujetí energetickým příjmem bývá u dětí nápadné v tom, že se stávají experty na potraviny a jejich energetickou hodnotu, mívají sešity s propočítanými hodnotami a rozepsanými dietami. Strach z přibírání je běžný, ale v dětském věku může být popírán, respektive vyjadřován nepřímo. Zvracení, které je volně vyvoláváno, je součástí způsobu, jak udržet nízkou hmotnost v případě, že dítě jí (např. když je donuceno dospělými). Cvičení u dětí zabírá někdy až několik hodin denně, a je-Ii dítě ve cvičení omezováno, cvičí tajně např. v koupelně. Zneužívání laxancií bývá pozorováno spíše u starších pacientů.

Mentální bulimie

Typickým věkem počátku mentální bulimie je 17 -18 let, v dětském věku se vyskytuje zřídka. Mentální bulimie se často vyskytuje po epizodě mentální anorexie.

Kritéria poruchy:

1. Neustálé se zabývání jídlem, touha po jídle a přejídání velkými dávkami jídla během krátké doby.

2. Snaha potlačit výživný účinek jídla různými způsoby, například vyprovokovaným zvracením, zneužíváním laxativ, střídavými obdobími hladovění, užíváním léků, jako jsou analgetika nebo buretika.

3. Je přítomný strach z tloušťky

Při vzniku mentální bulimie s tzv. raným počátkem poruchy bývají zmiňovány rizikové faktory spojené s výskytem afektivní poruchy, alkoholismu nebo obezity v rodině. Bývá také zmiňován vliv stresujících životních událostí a malá stabilita domova. Nebyly zjištěny významnější rozdíly v jídelní patologii u mladších a starších pacientů, ale u mladšího souboru bylo nalezeno více rizikových faktorů (např. častější výskyt depresivní poruchy v rodině).

Jaké jsou rizikové faktory vzniku těchto poruch?

Příčiny poruch příjmu potravy u dětí a adolescentů představují vzájemnou interakci biologických, psychologických, rodinných a sociokulturních faktorů. Rizikové faktory významné pro vznik poruchy mají kumulativní charakter. Některé rizikové faktory mohou být společné pro všechny formy poruch

Jaké jsou rizikové faktory vzniku těchto poruch?

Příčiny poruch příjmu potravy u dětí a adolescentů představují vzájemnou interakci biologických, psychologických, rodinných a sociálně kulturních faktorů. Rizikové faktory významné pro vznik poruchy mají kumulativní charakter. Některé rizikové faktory mohou být společné pro všechny formy poruch

příjmu potravy (například sociálně kulturní zaměření na tělo, štíhlost a diety), jiné rizikové faktory mohou být specificky vázané na odlišné formy poruch příjmu potravy (například rozdílné osobnostní a rodinné vzorce u anorektických nebo bulimických pacientek).

Biologické faktory

Biologické faktory spolu podmiňují projevy onemocnění a představují rizikový faktorporuchy, který nabývána významu až v souhře s faktory psychosociálními. Dědičné okolnosti představují riziko, které je zřetelnější v rodinách s výskytem depresivních poruch, závislostí a obezity. Riziko vzniku poruchy zvyšuje ženské pohlaví a dále hruškovitá distribuce uložení tuku v těle.

Psychologické faktory

Psychologické faktory, které můžeme pokládat za rizikové pro vznik poruchy příjmu potravy, se týkají osobnostních rysů, zejména charakteru jejich emocionality a vztahů. Osobnostní profil bývá odlišný u pacientek s mentální anorexií a bulimií. Anorektičky mívají rysy úzkostnosti, jsou perfekcionistické, zaměřené na výkon. Oproti tomu bulimičky bývají impulzivní, s projevy emocionální lability, s tendencí k depresi a sebepoškozování. Typické projevy se vyskytují v oblasti vývoje, kdy je v chování dítěte patrné silné, závislé a často ambivalentní obsazení emočně významných osob (rodičů), od kterých se obtížně separují.

Rodinné okolnosti

Rodinné okolnosti jako rizikový faktor vzniku poruchy příjmu potravy jsou nejčastěji vyjádřeny problematickou rodinnou interakcí. Jde jednak o formální znaky komunikace, jednak o obsah komunikace (např. zaměření na jídlo, diety, štíhlost). V této souvislosti připomínáme, že se již setkáváme s poruchami příjmu potravy v druhé generaci, tedy v rodinách, kde matka v minulosti touto poruchou trpěla, a dosud je zaměřena na štíhlost, dodržování diet a tzv. zdravou stravu. Toto své zaměření pak přenáší na své děti. Formální způsob komunikace může odlišovat rodiny s anorektickým dítětem (uzavřené, rigidní rodiny s důrazem na perfekcionismus a výkonnost) od rodin bulimických pacientek (rodiny se znaky dezorganizace, nedostatečně pečující o děti).

Sociálně kulturní podmínky

Sociálně kulturní podmínky představují nepochybně jeden ze sice nespecifických, ale velmi důležitých rizikových faktorů pro vznik poruchy příjmu potravy. Současné práce předkládají údaje o zvyšujícím se výskytu poruch příjmu potravy v zemích západního světa v posledních desetiletích. Sociálně kulturní zaměření na štíhlost, diety, sebekontrolu a sebeovládání, prezentace ideálu krásy v časopisech pro ženy a dívky ovlivňuje i dívky mladšího věku. Ohroženy jsou zejména tzv. rizikové skupiny (gymnastky, baletky, modelky). Pro dospívající dívky bývá identifikace s tímto prakticky nedosažitelným ideálem štíhlosti poškozující a přinášející trvalou nespokojenost se sebou.

Co tyto poruchy vyvolává?

Výše uvedené rizikové faktory představují jak celospolečenské (sociálně kulturní), rodinné (rodinná konstelace), tak i individuální (např. osobnostní charakteristiky) pozadí pro rozvoj mentální anorexie a mentální bulimie.

Je to přeceňování sebe samých, někdy dáme na nesprávné rady druhých, podceňování psychických a psychosomatických potíží, které často předcházejí krizovému stavu.

Velice často lidé podléhají předsudkům, které jsou stále ještě dost rozšířeny co se týká oblasti lidské psychiky. Mnozí lidé stále podléhají názoru, že pomoc psychoterapeuta potřebují jen „blázni“ a co by si lidé pomysleli, kdyby se někdo dozvěděl, že zrovna já jsem tuto pomoc vyhledal. Zábrany se dostavují také tehdy, když nevíme kam se obrátit, nedokážeme si ani představit, že bychom se měli svěřit někomu cizímu se svými osobními problémy. Někdy bohužel lidé naletí na nejrůznější typy tzv. pomoci, ale neodborného rázu, kde se nabízí rychlá téměř zázračná pomoc- často hraničící se šarlatánstvím a sektářstvím, kde se lidé dostávají do vlivu silné manipulace, aniž by si to uvědomovali.

Tak lidé vyhledávají odbornou pomoc s několikaletým zpožděním. Každý z nás by měl převzít odpovědnost za své zdraví nejen tělesné, ale i duševní. Neměl by zavírat oči před problémy, vyhýbat se jejich řešení, nebo je nesmyslně obcházet či oddalovat. Nikdo by se neměl stydět přijít si včas říci o pomoc. Měl by se stydět spíše stydět za to, že neřešeným, nebo chybně řešeným problémem často ubližuje sobě, svým nejbližším, dětem a okolí.

PREVENCE V RODINĚ

Proč je důležitě, aby se děti a dospívající alkoholu a jiným drogám vyhýbali?

Existují důkazy o důsledcích alkoholu a jiných drog na vývoj mozku dospívajících. Během dospívání dochází k tělesným i duševním změnám a také k vytváření nových sítí mozkových buněk. I jen mírné poškození paměti a schopnosti učení způsobené alkoholem nebo drogami vede k horším studijním a později i pracovním výsledkům. Poškození paměti v dospívání může přetrvávat i později, i když spotřeba alkoholu a drog klesne. Moderní vyšetřovací metody zjistily u 17 -letých dospívajících, kteří pili alkohol a měli kvůli tomu problémy, menší hippocampus, což je část mozku důležitá právě pro učení a paměf. O horším školním prospěchu dospívajících, kteří vypijí více alkoholu, svědčí i statistická data z Ceské republiky.

Zhoršená paměf a schopnost učit se není jediným rizikem alkoholu v dospívání. K dalším rizikům patří úrazy, dopravní nehody, otravy, sebevraždy, sexuální násilí, nebezpečný sex, trestná činnost zejména násilného charakteru, rychlý rozvoj závislosti na alkoholu a drogách či přechod od alkoholu k jiným drogám. Např. údaje z české populace patnáctiletých ukázaly, že ti, kdo uvedli opilost 2x nebo častěji v životě, utrpěli v posledních 12 měsících více než 2x častěji úraz, který si vyžádal lékařské ošetření.

...Co z toho vyplývá pro rodiče

Předcházejte problémům s alkoholem a jinými drogami u dětí a dospívajících! Je to důležité pro jejich další úspěšný život.

Mohou rodiče ovlivnit to, jestli budou jejich děti pít alkohol a brát drogy?

Tým zahraničních odborníků prokázal, že rodiče podstatně ovlivňují to,zda budou jejich děti kouřit, pít nebo zneužívat jiné návykové látky.

Jako zvláště důležité se ukázaly následující činitele:

-Dostatečně silná vazba dítěte na rodinu měřitelná časem, který tráví rodiče s dítětem.

-Jasná a důsledně prosazovaná rodinná pravidla, přiměřený dohled a přiměřené prosazování kázně.

-Schopnost konstruktivně řešit rodinné problémy.

Zjistilo se, že dospívající ve věku 18 let, na které rodiče přiměřeně nedohlíželi, měli 2x častěji zkušenost s nelegálními drogami. Zkušenost s nelegálními drogami byla také častější v rodinách, kde se důsledně neprosazovala pravidla (15 % oproti 6 % ). U dospívajících ve věku 15 Iet, s nimiž rodiče trávili málo času, byla zkušenost s nelegálními drogami 3x častější. V rodinách, kde se nedařilo zvládat konflikty, se u dětí častěji vyskytovala zkušenost s nelegálními drogami (15 % oproti 6 %).

.

Co z toho vyplývá pro rodiče

-Prevence problémů působených alkoholem a drogami u dětí a dospívajících v rodině má smysl a je důležitá.

-S dítětem nebo dospívajícím je třeba trávit přiměřeně času pokud možno každý den.

-Naučte se dítěti naslouchat, snažte se porozumět tomu, co vám říká nejen slovy, ale i výrazem tváře nebo tónem hlasu. Povzbuzujte dítě, aby s vámi mluvilo, zkuste vyjádřit to, co vám dítě řekne, vlastními slovy a zeptejte se ho, jestli to tak skutečně myslelo.

-Dávejte si pozor také na vlastní reakce, zejména na takové, které by si dítě mohlo vykládat jako posměch nebo odmítnutí. Pomáhá naopak vřelost a respekt.

-Posilujte zdravé sebevědomí dítěte, při vhodné příležitosti ho chvalte, učte ho zdravému sebevědomí. To mu usnadní odmítání alkoholu i drog.

-Zdůrazněte dítěti, že jste za něj právně zodpovědní. Máte právo a povinnost kontrolovat, kde dítě je, co dělá a s kým se stýká.

-Vřelost je třeba spojit s pevností a prosazováním rozumných pravidel, zejména co se týče nepřijatelnosti alkoholu a drog u dětí. Jestliže dítě pravidlo poruší, mělo by nést přiměřené následky, např. snížení nebo pozastavení kapesného, domácí vězení, zákaz návštěvy riskantních večírků nebo koncertů.

-Buďte připraveni o alkoholu a drogách diskutovat, opatřete si potřebné informace, abyste věděli více, než ví dítě.

-Při výchově spolupracujte s dalšími členy rodiny. Nejdůležitějším spojencem bývá druhý rodič dítěte. I rozvedení rodiče by při výchově měli spolupracovat, dohodnout společný postup nebo se alespoň informovat. Kdyby se vám to nepodařilo, mohlo by dítě rozporů zneužívat.

-Problémy se vyskytují v každém manželství a v každé rodině, ale dobře fungující rodiny umí problémy řešit. Pokud byste na rodinné problémy nestačili sami, obracejte se na poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy. Tato užitečná zařízení pracují ve všech větších městech. Kontakt na ně najdete ve telefonním seznamu.

Kromě rodičů na děti působí i širší okolí. Jak toto okolí ovlivnit?

Co ovlivňuje to, zda dítě bude, nebo nebude pít alkohol a brát drogy.

Širší rodina

Rodiče

Další dospělí v okolí dítěte

Škola

Dítě či dospívající

Vrstevníci

Dostupnost nebo nedostupnost alkoholu a drog a jejich cena(č10. ím vyšší cena, tím lépe)

Budoucí pracovní prostředí

Další vlivy

: dostupnost pomoci pro návykové problémy, dostatečné prostředky na prevenci, možnost kvalitně trávit volný čas, působení sdělovacích prostředků, reklama na alkohol, tabák a drogy atd.

.

Některé z uvedených vlivu mohou rodiče ovlivnit přímo a významně, jiné jsou ovlivnitelné obtížně.

Širší rodina. Muže pomoci dítěti kvalitně trávit volný čas, dítě zde také často nachází další dobré vzory a podněty. Někdo z širší rodiny muže také částečně nahradit chybějícího otce v rozvedeném manželství. Širší rodina muže , ale také znamenat nebezpečí (např. slabí prarodiče, kteří se dávají zneužívat, nebo příbuzní, kteří zneužívají alkohol i drogy).

Rodiče. Vážné nebezpečí pro dítě představuje závislost na alkoholu nebo drogách u jednoho z rodiču. V tom případě je třeba dítě chránit před alkoholem a drogami ještě energičtěji, než za normálních okolností. Duležité je také závislost u rodiču náležitě léčit.

Další dospělí v okolí dítěte. Sem patří sousedé, rodinní přátelé, spolupracovníci rodiču apod.I v tomto případě muže být jejich vliv podle okolností příznivý i nepříznivý.

Škola. Je duležité, aby se škola prevenci problému působených alkoholem a jinými látkami soustavně věnovala. Výzkum ukazuje, že účinné preventivní progamy jsou interaktivní (žáci jsou při nich aktivní, nejedná se tedy o hromadné přednášky), při kvalitních programech se nacvičují podstatné dovednosti, např. jak odmítat alkohol a drogy, jak trávit volný as, jak se uvolnit, jak se zdravě vyrovnat s úzkostí, strachem i smutkem apod. Za naprosté minimum se považuje 15 hodin v pruběhu dvou let, kvalitní zahraniční progamy jsou však ještě intenzivnější (např. 24 nebo 32 hodin během 3 let).

Dítě nebo dospívající. Riziko problému s alkoholem nebo jinou látkou zvyšují i určité charakteristiky dítěte. Např. nadměrná aktivita s poruchami pozornosti nebo poruchy chování zvyšují riziko problému s alkoholem nebo drogami. Tyto děti jsou více ohroženy a je třeba je o to více chránit.

Vrstevníci. Ti získají na významu zejména v dospívání. Rodiče mohou do značné míry ovlivnit to, s kým se dítě stýká, volbou vhodné školy, nabízením dobrých zájmu, při nichž je pravděpodobné, že se dítě setká s kvalitními vrstevníky, způsobem, jak dítě tráví prázdniny, apod.

Dostupnost nebo nedostupnost alkoholu a drog a jejich cena. Alkohol a drogy jsou v České republice snadno dostupné a v porovnání s jinými zeměmi levné. Rodiče ovšem mohou nenechávat doma neuzamčené alkoholické nápoje (zejména ne otevřené) nebo neposkytovat dítěti nadměrné finanční částky, aby se tak nestalo přitažlivé pro špatné "kamarády". Rodiče si také mohou stěžovat na prodej alkoholu nebo tabáku nezletilým nebo drogovou kriminalitu v okolí bydliště.

Budoucí pracovní prostředí. K nejnebezpečnějším povoláním patří ta, kde jsou přítomny stres, snadná dostupnost alkoholu a drog a nepravidelnost v životě (trojsměnný provoz, časté cesty). Proto by se dítě se zvýšeným rizikem nemělo připravovat např. na zaměstnání číšníka nebo práci ve zdravotnictví.

Další vlivy. Sem patří např. dostupnost pomoci pro návykové i jiné problémy, dostatečné prostředky na prevenci, možnost kvalitně trávit volný čas, působení sdělovacích prostředku, reklama na alkohol, tabák a drogy atd. Některé z těchto vlivu mohou rodiče částečně ovlivnit, jiné se dají ovlivnit jen nepřímo, např. formou stížností na agresivní reklamu alkoholu, pusobením na svou politickou reprezentaci, formou dopisu sdělovacím prostředkum atd.

Co z toho vyplývá pro rodiče

V prevenci problému působených alkoholem a drogami se vyplatí využívat dobrých vlivu okolí a dítě pokud možno chránit před vlivy nepříznivými. Toho lze docílit např. tím, že dítě vedeme ke kvalitním zájmum a přivedeme ho do dobré společnosti.

Právě rodiče mají na prevenci problému působených alkoholem a drogami u dětí největší zájem a mohou svým působením na politickou reprezentaci, sdělovací prostředky i soukromý sektor změnit nepříznivou situaci, která je u nás ve vztahu k alkoholu a drogám u dětí a dospívajících.

Proč je důležité poznat, že dítě pije alkohol nebo zneužívá drogy? Jak to poznat?

V časné rozpoznání problému muže předejít nebezpečným komplikacím, jako jsou otravy, trestná činnost nebo rozvoj závislosti.

Přímé známky zneužívání alkoholu a jiných drog

·      Vyšetření moči nebo jiného biologického materiálu prokáže návykovou látku. Heroin a pervitin se dají u nás běžnými postupy prokázat 1 -2 dny po aplikaci, konopí mnoho dní nebo při dlouho- dobém braní i mnoho týdnu po poslední dávce. Prokazatelnost alkoholu záleží na dávce, muže to být od 2 hodin do 24 hodin i déle.

·      O užívání drog nebo pití alkoholu existují hodnověrná svědectví.

·      U dítěte se najdou drogy nebo pomůcky k jejich zneužívání, např. jehly, stříkačky, malé dýmky, papírky k ručnímu balení cigaret, krabičky od léků, "psaníčka" (malé obálky s drogou) apod.

·      Cetné jizvy po vpichách v průběhu povrchových žil (ale drogy se dají zneužívat i jinak, např. heroin se dá i kouřit a pervitin také šňupat).

Nepřímé známky vysoké závažnosti

·      Dítě má přátele a známé, kteří berou drogy nebo nadměrně pijí alkohol.

·      Dospívající vysvětluje braní drog, zastává se jich, poukazuje na jejich "léčivé" účinky, nepřiměřeně se věnuje studiu literatury o drogách, zdobí se drogovými přívěsky apod.

·      Krádeže ve třídě nebo v domácnosti u předtím bezúhonného dítěte (to bývá časté i u problémů s hazardní hrou).

·      Nevysvětlitelné útěky z domova, po kterých se dítě vrací ve špatném stavu.

Nepřímé známky nižší závažnosti

·      Ztráta dobrých přátel, uzavírání se do sebe nebo pochybní starší známí.

·      Dříve normální dítě začne být nezdravé, neduživé a odmítá lékařské vyšetření. Časté úrazy a nemoci u dříve zdravého dítěte.

·      Narůstající potřeba peněz (opět se může jednat o hazardní hry).

·      Zanedbávání péče o zevnějšek.

·      Náhlé se zhoršení prospěchu ve škole, neomluvené hodiny a pozdní příchody do školy, dříve nezvyklé problémy s chováním ve škole.

·      Nespolehlivost.

·      Nevolnost, zvracení. Náhlá změna jídelních návyků (u dívek se zde může jednat o poruchy příjmu potravy, tyto dívky bývají zároveň více ohroženy alkoholem a drogami).

·      Náladovost, podrážděnost, nesoustředěnost, poruchy paměti.

·      Úzkosti a deprese.

·      Nadměrná aktivita nebo apatie či jejich střídání.

·      Nespavost nebo nadměrná spavost.

·      Tajnůstkářství.

·      Náhlá ztráta kvalitních zájmů.

·      Náhlé zhoršení chování, konfliktnost, podrážděnost, nervozita a agresivita.

Známky více či méně specifické pro jednotlivé drogy

Alkohol:

typický zápach z úst, který se může dítě snažit maskovat mentolovými bonbóny, ústními vodami apod.

Tlumivé léky:

vedou ke stavu podobnému opilosti, ale z dítěte není cítit alkohol (nezřetelná výslovnost, útlum, zhoršená pohybová souhra a poruchy rovnováhy).

Konopí:

Zarudlé spojivky, dítě hlasitě mluví, nepřiměřeně se směje, typický zápach připomínající pálící se bramborovou nať, případně i závratě a poruchy rovnováhy.

Pervitin:

Nadměrná a často bezúčelná aktivita. Zornice jsou rozšířené. Droga také někdy vyvolává i pocity pronásledování. Poměrně typickým příznakem po odeznění působení pervitinu bývá dlouhý spánek jako projev spánkového dluhu a vyčerpání. To je někdy následováno depresí či jinými duševními problémy. Po odeznění intoxikace často velký hlad (dítě "vyjí" ledničku).

MDMA ("extáze"):

Chemickou strukturou má blízko k pervitinu, řadí se ale do skupiny halucinogenních drog. Projevuje se podobně jako pervitin, včetně útlumu a možných depresí po odeznění účinků drogy. Je zde mimo jiné riziko těžkých otrav a velkých ztrát tekutin a minerálů.

Další halucinogeny (např. LSD):

V určitých dávkách se projevují poruchami vnímání, jako jsou halucinace a iluze, časté bývá podivné a nesmyslné chování, pohrouženost do vnitřního světa, zmatenost. Zornice bývají rozšířené. Po odeznění účinků drogy mohou přetrvávat duševní potíže (deprese, úzkosti, pocity pronásledování apod.).

Heroin:

Dítě je utlumené, spavé, pohroužené ve vnitřním světě, zúžené zornice nereagují na světlo, dech je pomalý, řeč často nesrozumitelná. Libost a tupá blaženost bývají vystřídány nezájmem a někdy i depresí. Stav po vysazení vysokých dávek drogy se projevuje nejčastěji bažením po droze, nevolností až zvracením, svalovými bolestmi (ty spolu s nespavostí přetrvávají nejdéle), slzením, rozšířením zornic, husí kůží, pocením, průjmy, tep je rychlejší, někdy se objeví i teplota.

Těkavé látky:

Projevují se typickým zápachem příslušné těkavé látky (např. toluen) z dechu a oděvu. Velmi nebezpečná skupina látek, mohou působit smrtelné otravy.

Co z toho vyplývá pro rodice

Problémy s alkoholem nebo jinými drogami se dají včas rozpoznat, jestliže rodiče věnují dítěti dostatečnou pozornost.

.

Když rodiče zjistí u dítěte problém s alkoholem nebo jinou drogou ... Problém lépe zvládnete, když budete mít spojence. Je třeba, aby o tomto problému věděli oba rodiče a při jeho zvládání spolupracovali. Užitečná je také spolupráce v širší rodině, dítě tak nebude např. zneužívat nebo okrádat prarodiče nebo další příbuzné.Spolupracujte se školou a případné stížnosti učitelů berte vážně, je to ve vašem zájmu i v zájmu dítěte.

Spolupracujte s léčebnými zařízeními a společně s odborníky uvažujte o vhodné formě pomoci. Ta může zahrnovat krátkou intervenci, soustavnou ambulantní léčbu, střednědobou ústavní léčbu nebo dlouhodobý pobyt v terapeutické komunitě pro závislé. Vytvořte situaci, kdy je pro dítě výhodnější abstinovat, než pokračovat v pití alkoholu nebo braní drog. Dospělé dítě, které bere drogy nebo pije a nerespektuje vás, nemusíte živit, šatit a nechávat zadarmo bydlet doma. U nezletilých dětí, které jsou v rodině nezvladatelné, lze zase nařídit ústavní výchovu. Bývá prospěšné o této možnosti s problémovým dítětem otevřeně pohovořit. Jestliže dítě doma ukradne peníze, podejte trestní oznámení a stáhněte ho pouze v případě, že se dítě začne vážně a doopravdy léčit. Současně oceňte případné pokroky a vnímejte i silné stránky a dobré možnosti dítěte. S dítětem, které překonává problém s alkoholem nebo drogami, je třeba trávit mnohem více času. Určitě byste také měli mít přehled o tom, kde dítě je a co dělá.

Fyzické násilí se nedoporučuje. Často jen živí v dítěti pocit ukřivděnosti, v rodičích vyvolává pocity viny a vede k dalším problémům. Rozhodně jenom neustupujte, jinak byste se jednou zděšeně krčili v rohu vlastního bytu, kde potomek právě pořádá toxikomanický mejdan. Pomozte přetrhat vazby na nebezpečnou společnost. Dotěrným bývalým kamarádům, obchodníkům s drogami, těm, kdo podávají alkohol nezletilým, pohrozte podáním trestního oznámení nebo to rovnou udělejte. Chcete přece, aby se tito lidé od vašeho dítěte drželi co nejdále. Pomoc a radu často potřebuje nejen problémové dítě, ale i jeho těžce zkoušení rodiče a další členové rodiny.

Takovou pomoc můžete najít v poradně pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, v zařízení pro léčbu závislostí nebo ve svépomocné organizaci. Určitě myslete na své zdraví a svoji tělesnou a duševní kondici a rozvíjejte své dobré zájmy. Pomůžete tím sobě i dítěti, které si vás pak bude více vážit. Sourozenci problémového dítěte jsou více ohroženi, věnujte jim proto péči a zájem. Myslete i na bezpečnost dalších lidí ve společné domácnosti, zejména malých dětí. Člověk pod vlivem alkoholu nebo drog jim může být velmi nebezpečný, i když by jim jinak neublížil. Je také třeba předejít tomu, aby se drogami, které dospívající přinesl domů, neotrávil mladší sourozenec. S dítětem pod vlivem drog nemá smysl se hádat. Vážný rozhovor odložte na pozdější dobu, při intoxikaci alkoholem nebo jinou drogou je nejdůležitější zajistit bezpečnost dítěte i dalších členů rodiny.

Trvejte na konkrétních krocích, nespokojujte se s mlhavými sliby. Takovým konkrétním krokem je dobrá spolupráce v léčbě, to, že se dospívající rozejde s partou, že věnuje více času studiu apod. Anglické "tough Love" znamená " tvrdá láska" a velmi dobře vystihuje, co je třeba dobrý vztah k dítěti a zároveň cílevědomost a pevnost.

Co z toho vyplývá pro rodiče

Problémy s alkoholem nebo jinými drogami je možné překonat, mnohem lepší je ale jim předcházet. Kdy je třeba neprodleně vyhledat lékaře nebo se obrátit na Iékařskou službu první pomoci?

·      Dítě je pod vlivem drog a hrozí těžká otrava, dítě se např. nedá probudit a nereaguje na zevní podněty. Požívání drog není trestné, a dítěti proto žádný soudní postih nehrozí.

·      Účinek drogy odezněl, ale přetrvávají duševní problémy jako halucinace nebo pocity pronásledování.

·      Dítě se pokusilo o sebevraždu, sebevraždou vyhrožuje nebo ji plánuje.

Co z toho vyplývá pro rodiče

Větší chybou je ve sporném případě lékaře nezavolat, než ho zavolat.

Kde hledat další informace?

Rozsáhlejší materiál pro rodiče, informace o tom, jak zvládat stres včetně relaxačních technik a mnoho dalšího si Ize bezplatně stáhnout z následujících internetových adres

www.plbohnice.cZ/nespor www.mujweb.cz /veda/nespor

Autor

Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc.

Recenze

MUDr. Hana Sovinová

Luděk Rohlík

Odpovědná redaktorka : Mgr. Dana Fragnerová

Vydal Státní zdravotní ústav, Srobárova 48, Praha 10

Realizoval GEOPRINT, Krajinská 1110, Liberec

1. vydání, Praha 2004

Státní zdravotní ústav

Problematika těchto negativních jevů na našem okrese stále stoupá, což se od ráží i na našem pracovišti. Z naší praxe se nám stále více potvrzuje, že největším úskalím prevence této problematiky je především nesprávné (chybné) působení dospělých na mládež a děti. Důsledkem u mladých lidi bývají problémy v komunikaci, nízké sebevědomí (komplexy méněcennosti), potřeba si něco dokazovat, na sebe upozornit, neschopnost vhodného sebe prosazení, problémy v citovém životě, ne schopnost odmítnutí (alkohol, drogy, trestná činnost, šikana) chybně sestavený žebříček životních hodnot, neschopnost práce s vlastní agresí.

Naše pracoviště je zapojeno do prevence těchto jmenovaných negativních jevů ve spolupráci s Okresní protidrogovou komisí a koordinátorkou. Připravujeme a realizujeme programy, které spočívají v systematickém působení na dospělé a mládež. Jedná se o programy zaměřené hlavně na osvětu (pravidelné kontaktní pořady v regionálním rádiu, tisk), poskytování informací, vzdělávací pořady, besedy pro rodiče i pedagogy a mládež.

Na několika středních ško1ách máme schránky Linky důvěry. Odpovídáme studentům na vše, co je trápí a zajímá.

Do prevence této problematiky patří v neposlední řadě pěstování zájmů a koníčků, takže vycházíme mládeži vstříc poskytováním prostor našeho pracoviště pro účelné využívání volného času (muzika, sport, hry). Dále poskytujeme pomoc v rámci této problematiky v podobě krizové intervence, psychoterapie, a dalším zprostředkováním potřebné pomoci. Rovněž poskytujeme pomoc v různých formách obětem kriminality, domácích násilí nejrůznější druhy trestních činů - týráni, šikana atd.

Renata NEKOLOVÁ

Neurastenie

klient pociťuje přetrvávající neklid, nespokojenost, podrážděnost, napětí. Špatně se koncentruje, zapomíná, má špatnou náladu, cítí se vyčerpaný. Úzkostná neuróza pocity úzkosti, neurčitý strach bývá spojen se zrychleným dýcháním, tepem, bušením srdce. Může se dostavit záchvat úzkosti kdy klient podléhá představě, že umírá, dožaduje se lékařského vyšetřeni.

Fobická neuróza

nepřiměřený strach z nějaké konkrétní situace. Klient si je vědom, že to je nesmyslné, ale strach nemůže překonat. Bývá to strach z výšek, ze zvířat, hmyzu, z uzavřeného prostoru (problémy při nakupování), z bacilů, z nemoci, z hovoru před více lidmi, atd...

Nutkavá neuróza.

(obsedantní) -klientovi se vracejí určité myšlenky proti jeho vůli (většinou bezvýznamné, ale obtěžující) rúzné vzpomínky, nutkavé hloubavé myšlenky, jindy různé pochybnosti, které ho nutí vracet se domů, kontroluje zamčené dveře, nebo se opakovaně myje, koupe -má představu, kdyby to neudělal, bude mít na rukou bacily...

Depresivní neuróza

u klienta převládá smutná nálada, je málo výkonný, máte tendence k sebepodceňování, k sebeobviňování, má nechuť k činnosti. Od depresivní neurózy je třeba rozlišit tzv. endogenní depresí, což je duševní choroba, která vzniká z vnitřních příčin, bez větších souvislostí s životními událostmi. Při sebevražedných myšlenkách, hrozí vážné nebezpečí sebevraždy, vyžaduje jiný způsob léčení než neurózy.

Hysterická neuróza

klient má podobnost 5 různými tělesnými chorobami ochrnutí, ztráta rovnováhy, přechodné oslepnutí, ohluchnutí, ztráta hlasu, vymizení citlivosti v některých částech těla, záchvaty smíchu, nebo pláče. Někdy záchvaty a omdléváním (typický HY oblouk), někdy průjmy, ztížené polykání, zvracení. Od HY neurózy je třeba odlišit tzv. HY psychopatie což je trvalá odchylka osobnosti. Je charakterizována zvýšenou emocionalitou, zvýšenou potřebou pozornosti, ego-centrismu, dramatičnosti, předváděním se, prožívá rozpor mezi banální skutečností a svou romantickou představivostí, takže se snaží vyvolat rozruch a upoutávat na sebe pozornost. City těchto lidí jsou nestálé a měnlivé, bývají buď "velice" nadšené, nebo .strašně" nešťastné. ženy vyžadují zpravidla stálé a velké důkazy lásky od svých partnerů, chybí jim rozumový náhled. Muži mají zženštělé rysy, mají tendence zdůrazňovat svou sílu, předvádí se rádoby hrdinskými výkony, demonstrováním své mužské svůdnosti a sexuální výkonností... Hypochondrická neuróza spočívá v přehnaných obavách o své zdraví a v nadměrném sebepozorování. Snadno na sobě pociťuje příznaky nemocí, o kterých četl, nebo slyšel.

Léčení může být zaměřeno buď na příznaky, nebo na příčiny

.

Užívání léků na spaní, na uklidnění, to jsou příklady léčení příznaků. Příčinné léčení se nezaměřuje na potíže, ale na to, z čeho tyto potíže mohou vyplývat, nebo čím se mohou udržovat. Neurózy vyplývají nejčastěji z konfliktů a porušených vztahů neurotika k lidem. Příčinná léčba se zaměřuje na tyto vztahy. Někdy stačí užívat psychofarmaka na přechodnou dobu, aby klient dokázal řešit své problémy klidněji, a racionálněji, než by to dokázal ve stavu napětí a nervozity.

Každý šestý občan ČR přiznává náslli ve svém partnerském vztahu, tzn. že domácím násilím v České republice trpí minimálně 16 % populace ve věku od 15 Iet. Charakteristlckým znakem domácího násllí v na'r zemlle leho dlouhodobost a převaha násilí fyzického, které le provázeno psychlckým týráním.

Tři pětiny populace starší 15 Iet znaji případy násilí mezi partnery z doslechu, více než čtvrtina se s ním setkala přímo

(jako svědek, jako oběť, případně jako násilník).

Dvě třetiny našich občanů soudí, že domácí násilí je závažný jev, o němž nelze mlčet. Společnost nemůže domácí násilí tolerovat, protože jej rodina sama nevyřeší .To je názor většiny naší populace (71 %).

Celé čtyři pětiny občanů jsou přesvědčeny, že k projevům domácího násilí nesmí zůstat okolí (příbuzní, sousedé, Iékař, policie) Ihostejné.

Avšak každý druhý člověk by tvářf v tvář domácímu násilí váhal s pomocí , nebo by to nechal bez povšimnutí. V naší zemi Iidem chybí informace o tom, jak se domácímu násilí bránit. Dostatek takových informací má totiž jen necelá pětina obyvatel ČR.

Dvě třetiny obyvatel ČR se mylně domnívají, že na pohled slušní lidé se domácího násilí nedopouštějí. Tři pětiny občanů jsou pod vlivem mýtů a předsudků přesvědčeny, že obětmi domácího násilí se stávají jen slabé a bojácné ženy.

v 84 % našich domácností zakalených násllím vyrůstají děti. V 69 % z těchto domácností se násilí mezi dospělými partnery dokonce odehrává v přítomnosti dětí.

Oběť vyhledá oficiální pomoc v průměru až po šesti Ietech strádání za zavřenými dveřmi. Rozhodne se k tomuto kroku zpravidla až tehdy, když jí podle jejich vlastních slov "jde o živoť'.

Oběti domácího násilí se snaží vystoupit ze soukromí na veřejnost dvojím způsobem: nejčastěji hledají pomoc u lékaře a ochranu u policie.

Z pohledu obětí jsou nejčastější příčinou domácího násilí povahové vlastnosti agresivního partnera, jako spouštěč násilí

je uváděn převážně alkohol.

1.      Linka důvěry umožňuje bezprostřední telefonický kontakt s klienty a kvalifikovanou pomoc klientům v tísni.

2.      Pracovník LD aktivně klientovi naslouchá, hovoří s ním a neomezuje ho v jeho svobodě vyjádření.

3.      Nabízená pomoc se netýká jen prvního kontaktu, platí po celou dobu krizového stavu a informuje i o možnostech následné péče, případně je se souhlasem klienta zprostředkovává.

4.      Pomoc pracovníka LD spočívá především v poskytnutí podpory klientovi a v jeho zplnomocnění k vlastnímu řešení jeho problémů a snášení jeho starostí.

5.      Povinností pracovníka LD je zachovávat naprostou mlčenlivost a respektovat anonymitu klienta i pracovníka. Pokud tato pravidla v naléhavých případech poruší, klienta o tom informuje. Zprávu pro orgány činné v trestním řízení a soudy může podávat pouze vedoucí LD nebo jím pověřený pracovník na jejich písemné vyžádání a se souhlasem klienta. Je naprosto nepřípustné nahrávat hovory na LD.

6.      Na klienta nesmí být vykonáván jakýkoliv nátlak, který se týká přesvědčení, náboženství, politiky nebo ideologie.

7.      Pracovník LD nesmí používat LD k uspokojování svých obchodních, sexuálních, emocionálních, náboženských aj. potřeb či přání.

8.      Pracovník LD prochází před započetím služby výběrem a akreditovaným výcvikem orgány České asociace pracovníků linek důvěry, jejichž výsledkem jsou schopnosti, vlastnosti, vědomosti a dovednosti odpovídající potřebám práce na LD. Po celou dobu práce na LD vystupuje jako člen týmu, má k dispozici supervizi a podporu. Supervize jeho práce je pro něj povinná.

9.      Pomoc na LD je dosažitelná nepřetržitě nebo v daném časovém limitu. Pracovník LD se v průběhu služby nesmí zabývat činnostmi, které ho odvádějí od práce na LD.

___________________________________________________________________________ 

Tento etický kodex byl přijat sněmem České asociace pracovníků linek důvěry ,

který se konal 20. 10. 1998 v Hradci Králové.

Chování psychoterapeutů neodpovídá tradiční představě klienta o to, jak se chovat. Očekává většinou příkazy, rady, a jednoznačné rozhodování. Skupinový psychoterapeut většinou (až na některé výjimky naprosto direktivními typy), neřídí skupinu výslovně autoritativně. Ponechává dění skupiny volný průběh, nechává věci zrát. Některé problémy zůstávají otevřené, podněcují přemýšlení, s tím co v lidech uzraje se dále pracuje. Ve skupinové psychoterapii nejde o to, aby klienti přijali hotové názory a závěry od terapeutů. Terapeuti mohou nasměrovat na nejvhodnější řešení.

Mezi prostředky, které psychoterapeuti podporují patří náhled, citový korektivní zážitek, zkoušení nového chování

Náhled

Náhled znamená uvědomění si souvislostí, pochopení , kde je jádro problému. Nejprve jde o to, aby si uvědomil, s jakými problémy souvisí jeho současné neurotické příkazy – jestli z práce, z manželství, z rodiny. Změnit manžela, vedoucího, tchýni, lidi není v moci nikoho – je potřeba hledat chybu v klientovi. Je potřeba naučit se změnit postoje a názory. Většina klientů se totiž podílí na vytváření konfliktních situací. Takže prvním prostředkem terapeutické změny jako náhled – co dělám ve svých konfliktních situacích spatně. Krom sebekritického náhledu se můžeme pokusit pochopit, z jakých minulých zkušeností vyplývá naše chování současné, kde má své kořeny. Skupina k němu vede klienta při tzv. životopisných skupinách, které jsou zaměřeny na dětství, na traumata, na vztahy v původní rodině.

Příklad

Jeden z klientů skupiny – na své skupině objevuje za pomocí členů skupiny, že se chová ke své manželce přehnaně kriticky, že tolik protestuje proti jejím dobře míněným doporučením, protože mu svým chováním připomíná jeho nadměrně ochranářskou matku, která mu stále v dětství dávala nějaké pokyny a nenechalo ho projevit se samostatně. Přitom si ovšem manželku podle vzoru své matky vybral. Jakoby si potřeboval zopakovat ochranářskou autoritu nad sebou i stálý protest proti ní.

Další příklad

Klientka Zuzana ve skupině zkoumá, zda ve svém chování má nějaké projevy, které manžela provokují, že je pak na ní hrubý. Zkoumá, co neumí, v čem volí špatnou taktiku. Sama je dost vznětlivá, hádky nedokáže urovnat. Proč manžela přitahuje víc kulečník v hospodě než večery s rodinou. Možná proto, že doma dostává nějaké úkoly, za které je ještě zkritizován? – zatímco u kulečníku je uznávaný hrdina?

Členové skupiny poskytují informace o tom, jak vnímají chování ve skupině i o přestávkách. Někteří muži sdělují, co jim na Zuzaně vadí, dokáží se vcítit do manžela Zuzany.

Citový korektivní zážitek

Tak jako se při vzniku neurotického chování uplatňovaly silné citové prožitky, usnadňují tyto prožitky i jeho změnu. Je dobré, když je do léčebného procesu zapojen nejen rozum, ale i cit. Je důležité, když ve skupině diskutujeme, argumentujeme, ale když se také z dřívějších prožitků citově odreagujeme, když je tzv. odžijeme (hlavně negativní) a když nové poznání citově zažijeme. Korektivní prožitky, které opravují naše dřívější nesprávné domněnky o lidech a chybné postoje – zahrnují př. Silný prožitek sounáležitosti se skupinou – prožitek druzí mne chápou, přijímají mne i přes mé chyby, mají mne rádi, chtějí mi pomoci. Také negativní skupinové zážitky mohou mít korektivní charakter.

Příklad

Dramatické vystavování vlastních potíží na odiv, někdy hysterické vyhrožování sebevraždou nedosahuje účinků jako doma, nýbrž klienta odsouvá do role „černé ovce skupiny“ a nutí klienta ke změně.